O mě...

Jmenuji se Art Viva Mistica a narodil jsem se 31.10.2009 v CHS Viva Mistica v Aši mamce Ginna z Údolí Vltavínů a taťkovi Ich. Gary z Postupických lesů jako první z devíti sourozenců s váhou 550 g a hned po narození mi byla na krk uvázána zelená stužka. Od malička jsem prý byl hodný (o čemž nyní má dvounožka pochybuje), učenlivý, nebojácný a velký mazel. Chovatelka Hana Kučerová nám všem nechala dlouhé proutky a já jsem putoval do jedné německé rodiny, která mě však chovatelce záhy vrátila, neboť jsem se nesnesl s jejich kastrovanou fenou a dne 3.1.2010 si pro mě do Aše přijela má nová majitelka Martina a já s ní odcestoval do dalekého Havlíčkova Brodu. Když jsem přijel do nového domova, tak jsem se hned předvedl tím, že jsem na světlý koberec v ložnici, doma u mého nového mysliveckého dvounožce, udělal hromádku průjmu....Po tomto předvedení jsem putoval s mojí novou dvounožkou do jejího nedávno zrekonstruovaného bytu, kde bydlím dodnes. Je pravdou, že jsem jí byt maličko upravil, semtam jsem ukousnul kus nábytku v obýváku, zarovnal jsem spodní okraj dveří, poupravil jsem starodávnou komodu v chodbě, která mi velice chutnala a protože jsem chtěl lépe slyšet, co se děje na chodbě za dveřmi bytu, tak jsem z vchodových dveří "sundal" koženku a to asi jen za tři hodiny než má dvounožka přišla z práce na oběd.....Jsem prostě miláček.....  Dvounožka se mnou první dva měsíce spala v obýváku na gauči (dodnes nechápu proč) a mě nechala v pelíšku na zemi, ale vždycky když usnula, tak jsem za ní skočil a spal s ní na gauči až do rána. Po dvou měsících si má dvounožka usmyslela, že už jsem si v obýváku asi zvyknul dost a že já budu spát tady a ona v ložnici, s čímž jsem samozřejmě nesouhlasil a toto jsem jí také svým naříkáním náležitě dokázal a po nějaké chvíli mi otevřela dveře ložnice a já jsem skočil k ní do velké postele, kde spím samozřejmě dodnes a nejraději spím nalepený na ní a celý zakrytý její peřinou. Už od malička jsem chtěl všechno nosit a to přes různé kozlíky, boty až po pivní lahev. Když tohle myslivecký dvounožák viděl, řekl, že prý budu aportovat cokoli a tak se i děje, protože když třeba najdu nějakou zdechlinku, tak jsem schopný ji část přinést mé dvounožce, aby se také podívala. Takže jsem vášnivý aportér a když pár dnů neaportuji, tak dvounožce doma začnu nosit různé věci a tak nevydrží a jde se na aport. Má dvounožka se se mnou chtěla věnovat hlavně loveckému výcviku a zkouškám, ale musím i na nějaké výstavy, které mě strašně nebaví a myslím, že ani jí moc ne. Mám úspěšně za sebou již několikero loveckých zkoušek, výstav a hlavně honů. Jsem všežravec, sežeru prakticky vše (česnek, cibuli, kyselé okurky, naloženou řepu, ovoce, prostě vše, jen citron nemusím) a jsem krmený pouze syrovým masem, tzv. barfem

Jak to začalo? 

Někdy v průběhu roku 2009 jsem začala uvažovat, že bych si pořídila loveckého psa, neboť pocházím z myslivecké rodiny, děda i taťka jsou myslivci, a tito psi mi byli vždycky nejlbíž. Hned na začátku jsem věděla, že chci šedivého psa, který se jmenuje výmarský ohař krátkosrstý. Samozřejmě s tímto mým krokem musel souhlasit i můj taťka, protože je aktivní myslivec a bez jeho pomoci, rad, zkušeností a hlídání Arta by to nešlo. Díky tati!!! Takže jsem začala hledat na internetu a v časopisu Myslivost. Zrovna koncem roku mi každý chovatel říkal, že už štěňata nemá, ale dne 27.12.2009 mi zavolala chovatelka Hana Kučerová z Aše, které jsem předtím také volala, a ta mi řekla, že se jí vrátil pejsek a jestli bych ho nechtěla. Tak jsme se dne 3.1.2010 v šíleném zimním počasí vypravili s taťkou a fungl novým autem podívat do Aše na štěně výmarského ohaře. Cesta byla dlouhá (314 km jen tam) a strašná, ale když jsme přijeli do Aše, tak hned ke mě běžela jedna šedivá kulička a bylo rozhodnuto. S chovatelkou Hanou Kučerovou jsem podepsala kupní smlouvu, vyslechla jsem si pár rad a jelo se domů, kde mě terpve nastala ta pravá odpovědonost. Začátky nebyla zrovna lehké, ale dneska vím, že jsem díky Artovi poznala, kromě sportu, svůj další velký koníček, seznámila jsem se se spoustu fajn lidí, našla jsem nové kamarády a pronikla do světa kynologie a myslivosti ....díky Arte!!!

Matka Cassie:

Gina z Údolí Vltavínů

narozena 2.1.2006
DKK 0/0 (FCI A/A)
Rodokmen
Zkoušky: ZV, PZ, SZVP - vše I. cena,
Výstavy: Klubová výstava 2008 - Velmi dobrá, Mezinárodní výstava České Budějovice 2009 - Výborná
Cassie je chuťová fena s velmi dobrým nosem, spolehlivě dohledává a aportuje.

Cassie

Otec Gary:

ICh. Gary z Postupických lesů

DKK 0/0 (FCI A/A)
výška v kohoutku - 67 cm
využíván v myslivecké praxi
Rodokmen
Zkoušky: ZV, PZ, SZVP, LZ - vše v I. ceně
Tituly: Interšampion, Šampion ČR, Slovenska, Německa, Rakouska, Junioršampion ČR
Výstavní úspěchy: Šampion šampionů 2004 - 5.místo, BIG 3, BIG 4, 7x BOB, 12x CACIB, 5x Res.CACIB, Národní vítěz, 10x CAC CZ, 3x CAC Slovensko, 3x CAC Rakousko, 5x CAC Německo, 5x CAC VDH, 2x CAJC, Vítěz Prahy, Vítěz Brna, 2x Landessieger Bayern, Landessieger Thuringen
Gary má výborný nos, spolehlivě vystavuje, je výborný a spolehlivý aportér. Vyniká v práci na vodě i v rákosí, výborně pracuje na koroptvích, spolehlivě dohledává, je hlásič. Má zkušenosti s černou zvěří. Každou honební sezónu Gary absolvuje cca 15 honů (na kachny, na drobnou, na škodnou) a aportuje přes stovku kusů zvěře. Má každodenní kontakt se zvěří.  Povahově je neagresivní, milý k lidem, ale ostrý na škodnou.